Duben 2014

Z deníku maturanta: praktická maturita

29. dubna 2014 v 12:49 | Lucie z Kreuzbergu |  Z deníku maturanta...
Výborně, jednu část maturity už mám za sebou. Tedy samozřejmě nevím, jestli za výbornou, ale hlavně, že už to mám za sebou. Vypuklo to včera ve 22:00. Ne, nepřepsala jsem se - opravdu jsme maturovali ve 22:00 a to kvůli atmosféře a hlavně tmě. V naší drahé aule se totiž ve dne absolutní tma udělat nedá. I když... Kdyby bylo trochu víc světla při přestavbách, abychom se nepřerazili, tak by to bylo taky fajn.

Ale abych to ujasnila pro ty, kteří teď neví, o co jde. Na našem oboru si do 2. ročníku volíme specializace (Vv, Tv, Hv, Dv), ze které potom povinně maturujeme - jak prakticky, tak ústně. Já mám "specku" dramaťák, takže naší praktickou maturitou je divadelní představení. Dramaťák je specka jiná než ostatní. Zatímco v hudebce, těláku nebo výtvarce maturuje každý sám za sebe, v dramaťáku maturujeme všichni dohromady, musíme táhnout za jeden provaz a když to zvrtáte, zkazili jste to nejen sobě, ale i ostatním.

K maturitě jsme museli odevzdat Protokol k praktické maturitní zkoušce z dramatické výchovy. Ten u mě obsahoval charakteristiku postav, které jsem ztvárnila, návrhy plakátů a scénář s podtrhaným textem, který říkám a popsáním ovládání světel a hudby u jedné scény. Pak se tam ještě mělo objevit, co jsme na představení vymysleli. Upřímně, kdybych si měla pamatovat, jakou blbost jsem kdy plácla a použilo se to, tak ten protokol píšu ještě teď a pořád v něm nic nemám...

No a pocity z maturity? No, ačkoli jsem předtím nic nepila (kromě asi litru a půl vody z Kauflandu), tak mám parádní okno! Smějící se Vůbec si nepamatuju, jestli jsem v jednom místě pustila správně světla. Pak jsme taky přeskočily polovinu jedné scény. Myslela jsem si, že spolužačka neřekla část své repliky, tudíž já jsem neměla na co reagovat a musela jsem to přeskočit. Ona zase tvrdí, že jsem jednu repliku neřekla já. No, možné to je, já si to vážně nepamatuju. Smějící se Ale bylo by to docela pravděpodobné, protože jsem tam říkala podobnou věc dvakrát a skoro vždycky jsem jí zapomněla. No, každopádně holky vzadu říkaly, že to nepoznaly, že jsme to přeskočily, takže asi můžu být v klidu. Jediné, co si pamatuje vážně živě je, že jsem nemohla najít rekvizitu na přestavbu. To si takhle pro ní jdete do zákulisí a zjistíte, že tam není. Tak začnete zjišťovat, kdo to kam dal. Tak se dozvíte, že je na druhé straně. Letíte tam jak blbec, abyste zjistili, že tam taky není. Naštěstí už existovala jen jediná možnost, kde mohla být a tam také byla. Jestli já jednou zjistím, kdo to byl, tak dostane za uši! Smějící se

Potěšující bylo, že nám učitelka řekla, že jsme to zahráli lépe než v neděli. Usmívající se Na nedělním představení ale vyzněl dost rozpačitě konec, takže jsme ho na maturitu předělali. Výsledek? Stejně nikdo nepochopil, že je konec. Smějící se

Součástí představení byla i taková "strašidelná" stezka vedoucí už z venku až ke dveřím sálu. No, můžu říct, že včera v těch deset večer to vypadalo opravdu suprově. Všude tma, jen plápolající plamínky svíček a najednou před sebou máte oběšence. Smějící se Pak přijdete do sálu, začne představení a začnou po vás sahat černooděnci s červenou škraboškou... No já osobně bych se asi bála sedět v sále... Však také jedna paní si přitáhla kabelku blíž k sobě a to jsem se jí sotva dotkla. Smějící se A byli i tací diváci, kteří zděšením vyjekli... Smějící se No, my jsme prostě byli vždycky jiní... Usmívající se

V neděli jsme po představení dostávali květiny. Tyhle zbyly a tak trochu chcíply, takže jsme je dostali k zařazení do stezky. No, vypadaly báječně. Usmívající se

Kdekdo by řekl, že to je pěknej bordel na maturitu. Ale tohle je maturita v našem stylu! Mrkající A opravdu to v té tmě vypadlo úžasně! Usmívající se



Třetina maturity je za námi a teď už nás čekají "jen" písemky a ústní... Rozpačitý

Z deníku maturanta: duben

24. dubna 2014 v 15:18 | Lucie z Kreuzbergu |  Z deníku maturanta...
Duben sice ještě není úplně u konce, takže se možná budete divit, že tento měsíc shrnuji už teď. Ale od včera máme uzavřené známky a absenci, takže běžné učení skončilo.

Otevřeně, připadám si jako tabula rasa. Nebo jako kdyby na nás učitelé mluvili jazykem cizího kmene. Prostě, vůbec nevím, která bije. Smějící se Dopsali jsme poslední písemky a pár posledních týdnů dávali učitelé nematurantům v hodinách pokoj. Takže jsem některý dny chodila do školy úplně zbytečně. Smějící se Nebo jsem za celý den měla jen jeden maturitní předmět, a to češtinu, ve který stejně děláme velký kulový...

V dějepise jsem ústně přednášela svojí úvahu na téma "Jaký význam mělo osvícenství pro české dějiny" (určitě se tady taky někdy objeví Mrkající). A největší ironie byla, když jsem pokládala řečnickou otázku "Kolik z nás by nyní sedělo ve školních lavicích?", rozhlédla se po třídě a tam seděli tři lidi...

Se sborem jsme byli zpívat na náměstí na velikonočních trzích. Byla to taky taková hurá akce, takže moc nacvičené jsme to neměli. V podstatě se program skládal z jednoduchých lidovek a repertoáru z Prachatic. No a není nic lepšího, když vám sbormistr půl hodiny před vystoupením řekne: "Lucinko, ty máš tu dramatiku, maturuješ z toho, tak to budeš moderovat." Moc fajn. Smějící se Můj výkon mi připadal dost děsnej (a ještě navíc to počasí taky nebylo nic moc - větší zima než o Vánocích... Fakt...), ale holky tvrdily, že to bylo to nejlepší, co jsme tam předvedli. No, to potěší... Smějící se

V dramaťáku makáme na maturitním představení. Trénujeme každý den i o ředitelském volnu. Včera jsme to jeli poprvé vcelku bez zastavování. Dneska 2x prvákům, aby to viděl někdo dřív, než s tím vylezeme před komisi. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. V neděli máme veřejnou generálku, v pondělí maturujeme, tak držte palce. Usmívající se Po praktické se tu určitě objeví článek, jak to probíhalo a jaký z toho mám pocit. Což mi připomíná, že bych možná měla jít psát tu obhajobu role nebo co to je... Smějící se

Možná bych taky měla mrknout na TSP, když to mám příští týden psát... Smějící se Ale teď už si s tím zase tak moc hlavu nedělám, protože mi odpustili přijímačky na UHK, což znamená, že už stačí jen odmaturovat. Usmívající se Takže si jdu TSP opravdu jen vyzkoušet.

Včera jsme měli loučení na intru. Zazpívaly jsme našim vychovatelkám písničku, předaly jim dary, ony nám daly kytičku a hrneček na památku. Jo, po tomhle se mi bude stýskat. Nádherný čtyři roky jsou pryč. A pak v noci jsme se loučily s nižšími ročníky kanadskou nocí. Reakce holek jsem ještě moc nepostřehla, ale naštvanější uklízečku jsem ještě neviděla. Smějící se

Dubnový článek je zase z těch kratších, ale ono se toho v dubnu tolik podstatného nestalo... Pořád si říkám, že už bych se měla začít učit, ale to se lehko řekne a hůř... No, znáte to...

Ústně maturuju ve čtvrtek od půl osmé ráno. Jsem ráda, že začínám dramaťákem. Nechci říct, že je nejlehčí, ale v porovnání s ostatními předměty je to super předmět na ráno, kdy mozek ještě tak nepracuje. Naposled jdu z češtiny, za což jsem taky moc ráda, vzhledem k poměrům, jaké u nás v češtině vládnou...



Statistika vypracování maturitních okruhů:
čeština: 5/20
angličtina: 20/25
dějepis: 30/30 (Nemyslete si, že jsem za měsíc zázračně vypracovala všech 30 okruhů... Ale některé nám dal učitel vypracované a ty ostatní se budu učit z učebnice a zápisků z dřívějška...)
dramaťák: 13/20

Z deníku maturanta: březen

1. dubna 2014 v 14:24 | Lucie z Kreuzbergu |  Z deníku maturanta...
Březen... Nějak rychle to utíká... Tenhle článek bude asi trošku kratší, protože se nestalo nic zas až tak zásadního.

Normální školní dny, sem tam nějaká písemka, mezi nimi i moje poslední písemka z psychologie v životě! JO! Smějící se Jediná věc, co mě tak trochu (spíš víc) štve, že jsem se parádně zhoršila v dějepise. Plačící No, budu muset zamakat... Jinak to nepůjde... (Takže hned jak dopíšu tenhle článek si jdu lehnout do učení...) První "zatěžkávací zkouška" nás čekala v angličtině - psali jsme písemku na 10 okruhů. Angličtinářka má můj neskonalý obdiv - ve všech písemkách mi vždycky zadala okruh, který nemám vypracovaný... Smějící se

Naše maturitní představení začíná nabírat obrysy. Pár částí nám ještě chybí vymyslet a maturujeme už za tři týdny!! Trochu nás tedy tlačí čas, ale my asi jinak než pod tlakem času pracovat neumíme.

Závěr března patřil 37. ročníku Hudebního festivalu SPgŠ a VOŠ, který se opět uskutečnil v Prachaticích. Jako maturantky jsme si ho snažily maximálně užít, protože to byl náš poslední festival. Na zahajovacím večeru vystoupila například Lucie Loo Šimková nebo Natálie Kubištová. Úžasný zážitek nám připravila místní tělocvikářka, která zazpívala operní árie jako profesionál.
Se sborem jsme riskly zařadit do repertoáru skladbu Zdeňka Lukáše Quot sunt apes. Sice jsme jí nezazpívaly úplně stoprocentně a dokonale, ale rozhodně jsme dělaly, co jsme mohly a zazpívaly jí zatím nejlíp ze všech "pokusů". Nakonec jsme si právě za tuhle skladbu odnesly Zvláštní cenu poroty, protože to byla nejtěžší skladba, která ve sborovém podání na soutěži zazněla.
Čtvrteční festivalový večer se vždy nese v duchu společenských večerů, tedy studentských diskoték, abysme si rozuměli. My jsme se tam zdržely jen chvíli, spíš jsme se tam šly najíst než tancovat. Smějící se Ale aby se neřeklo, zazněla i jedna písnička, na kterou cvičíme na intru zumbu, takže jsem si tam trochu zazumbily. Úžasný No a pak jsme na chobě vytáhly kytaru a zpívaly a postupně se k nám přidali studentky i studenti z ostatních škol. A tenhle spontánní společenský večer byl stokrát lepší než ten, který nám přichystali organizátoři. Usmívající se
V pátek jsem ještě soutěžila já s Miškou v Instrumentálních komorních souborech. Když na nás přišla řada, klepala jsem se jak ratlík v zimě a jednu skladbu jsem ani nedohrála do konce. Naštěstí jsem se asi nestihla tvářit zděšeně, jak je mým zvykem, protože ostatní holky, co nás poslouchaly, říkaly, že to nebylo poznat. No a porotcům se to zřejmě líbilo, protože jsme si odvezly 3. místo. Usmívající se
Byla jsem docela zklamaná, že holky už chtěly jet domů, protože tím pádem jsme neslyšely celý koncert vítězů. Ale jinak to byl festival vyvedený. Usmívající se

Taky ve třídě řešíme tablo a jsme teď docela rozhádaní. Smějící se Nemůžeme se shodnout a když už se na něčem jakž takž dohodneme, tak zjistíme, že to má jiná třída z naší školy... Smějící se Ale teď už to vypadá docela slibně, tak snad už se konečně dohodneme. Usmívající se


Statistika vypracování maturitních okruhů:
čeština: 3/20
angličtina: 20/25
dějepis: 0/30
dramaťák: 11/20