Květen 2013

Ročníkovka sem, ročníkovka tam...

21. května 2013 v 17:59 | Lucie z Kreuzbergu |  Zápisníček
Ročníkovka... Od prváku se na ní u nás všichni těší jen kvůli těm 14 dnům volna, které máme na její vypracování. Ale není to nic jednoduchého. Ideální je, když už na konci druháku víte, o čem chcete psát, seženete vedoucího práce, který je ochotný to s vámi napsat a přes prázdniny na tom začnete pomalinku dělat.
Jenže i tak to není nic jednoduchého. Já jsem si vybrala téma už v prváku. Jenže mi ho všichni rozmlouvali a pak jsem se dozvěděla, že učitelka, kterou jsem chtěla za vedoucí práce, si bere jen jednoho člověka a toho už má. Super... Začalo nové hledání tématu. No, vlastně moc ne, protože už předtím mi moje učitelka dramaťáku nabídla zpracovat jako ročníkovou práci náš divadelní soubor, ve kterém hraji.
Tak jsem si říkala, jak na to o prázdninách sednu, začnu si vyhledávat materiály,... A nic! Za celé ty dva měsíce jsem se zmohla na osnovu (kterou jsem pak ještě asi 5x předělávala.)
A pak přišlo září. Třeťák. Do konce září jsme měli nahlásit témata a vedoucí prací. Žádný problém.
Moje vedoucí mi doporučila kontaktovat paní Šrámkovou z Databáze českého amatérského divadla, abych nepsala o něčem, co už je někde napsané. Šup, e-mail napsán a odeslán, ale nikde žádná odpověď. Ta přišla až po měsíci a všechny mé představy o ročníkovce se rozsypaly. Nechci to víc rozepisovat, to bych opsala celou metodiku práce... S vyplazeným jazykem Smějící se Nakonec jsem tedy lehce změnila svůj původní záměr. Spíš zprůměrovala původní záměr s odpovědí pí. Šrámkové.
A pak to začalo... Dotazníky, shánění materiálů, psaní, vyhodnocení dotazníků, psaní, psaní, psaní... Pak mojí geniální hlavu ještě na základě výsledků dotazníků napadlo udělat rozhovory s nejoblíbenějšími herci dle respondentů.
Volno bylo pryč a já si lámala hlavu s tím, jak napíšu těch 20 stránek, což byl minimální rozsah, když jsem neměla ani deset stran...
Jenže pak se to zlomilo... Začala jsem počítat, co tam chci ještě napsat. Zjistila jsem, že až to napíšu, budu mít celkem zhruba 24 stran. Výborně!
Práci jsme měli odevzdat před jarními prázdninami. Po dohodě s vedoucími jsme je všichni ale odevzdali až po prázdninách.
A jak to dopadlo? Z počátku jsem se obávala, že nenapíšu ani těch 20 stran. Výsledek? 42 stran čistého textu!! + 36 stran příloh.
Ale to ještě není všechno. Čekala mě obhajoba. Z té jsem měla snad největší strach, protože jsem vůbec nevěděla, kudy do toho. Druháci se vždycky chodí na obhajoby dívat. Jenže já loni v té době byla se sborem na hudebním festivalu, takže jsem obhajoby neviděla. Zde ovšem skvěle zafungovala má vedoucí, která mi přesně řekla, co mám do obhajoby dát.
Tak přišly dny obhajob. Já jsem obhajovala první den jako předposlední. Celý den jsem byla v pohodě, ale když přišel poslední blok prací, začala nervozita a adrenalin stoupat. O to víc, když přede mnou obhajoval spolužák, který mluvil strašně zajímavě, ale taky strašně dlouho. A pak... jsem šla já. Hrozně nervózní. Bez desek, bez papíru. Text obhajoby jsem měla v hlavě. Nepřipravovala jsem si ho, řídila jsem se podle odkazů v prezentaci. Tak jsem si tam stoupla a v rukou drtila ovladač od projektoru, který stejně nefungoval. Ale já jsem byla klidnější, protože jsem měla něco v ruce.
Nervozita opadla, když jsem došla ke slidu "Dotazy". Pak přišlo poděkování a řeč vedoucího práce. Tu jsem nějak nevnímala a čekala jen na slova "Práci přijímám." A těch slov jsem se dočkala. Usmívající se
To jsem já při obhajobě... :)

Jedna z úvodních stran mé práce. Schválně, máte delší název školy než my? Smějící se

Abyste trošku věděli, o čem má práce je, tady je anotace:
Ochotnická činnost v Třešti se datuje již do 1. poloviny 19. století. Nejdelší historii ze současných aktivních spolků hrajících v Třešti ochotnické divadlo má Divadelní soubor Karla Čapka založený v roce 1923. Tato práce zpracovává činnost tohoto souboru v letech 2007 - 2012, tedy dobu, kdy soubor působí jako občanské sdružení. V práci jsou také představeni herci, kteří se v diváckém průzkumu umístili na nejvyšších příčkách.

Jedna ze stránek příloh. Mě se na ní mooooc líbí ten popisek fotky... Smějící se

Nyní bych zde ještě jednou ráda poděkovala mé vedoucí práce Mgr. Ladislavě Vrbkové, mojí mamce, vedoucí DS Karla Čapka Mgr. Daně Obrdlíkové a všem ostatním, kteří mi v práci jakkoli pomohli.

Tak a to je vše. Teď víte, čím jsem se půl roku zabývala a proč se tady tedy toho moc nedělo... Mrkající